Projev k 28. 10. 1918

Vážení spoluobčané, dámy a pánové,

dnes si připomínáme jeden z nejvýznamnějších okamžiků našich dějin. 28. října 1918 vzniklo samostatné Československo. Po rozpadu Rakouska-Uherska a útrapách první světové války získali Češi a Slováci možnost rozhodovat o svém vlastním osudu. Nebyl to dar ani samozřejmost. Byl to výsledek odvahy, vytrvalosti a politické odpovědnosti lidí, kteří dokázali upřednostnit společný zájem před zájmy vlastními.

Připomeňme si dnes muže 28. října – Rašína, Švehlu a další. Byli to politici různých názorů a politických proudů, které však spojoval jeden zásadní cíl: vznik samostatného státu. Dokázali spolupracovat navzdory rozdílům. Dokázali hledat to, co je spojuje, nikoliv to, co je rozděluje. A právě v tom nám mohou být inspirací i po více než sto letech.

Když se totiž rozhlédneme kolem sebe, musíme si přiznat, že naše společnost prochází nelehkým obdobím. Je hluboce polarizovaná a politika zhrubla způsobem, který je v novodobých demokratických poměrech jen těžko představitelný. Věcnou diskusi stále častěji nahrazují osobní útoky, argumenty ustupují urážkám a hledání kompromisu bývá vydáváno za slabost. Z politických soupeřů se stávají nepřátelé. A z občanů, kteří mají odlišný názor, dva znepřátelené tábory. Taková atmosféra naši demokracii neposiluje. Naopak ji oslabuje.

Stejně vážně musíme vnímat i snahy získat politický vliv nad veřejnoprávními médii prostřednictvím kontroly jejich financování. Česká televize a Český rozhlas nejsou majetkem žádné vlády, žádné politické strany ani žádného politika. Patří veřejnosti a mají sloužit občanům. Kdo chce ovládnout jejich financování, může získat i nástroj k ovlivňování jejich obsahu. A nezávislá média nejsou překážkou demokracie, jak se někdy může zdát těm, kterým kladou nepříjemné otázky. Jsou jednou z jejích základních pojistek. Svoboda totiž nezačíná a nekončí u volebních uren. Potřebuje také nezávislé instituce, svobodnou žurnalistiku a politiky ochotné přijímat kritiku.

Odkaz 28. října proto nespočívá jen v připomínání historických událostí, kladení věnců a slavnostních projevech. Spočívá především v odpovědnosti za stát, který jsme zdědili a který jednou předáme dalším generacím. Vlastenectví se neměří hlasitostí projevů ani počtem vlajek. Jsem hluboce přesvědčena o tom, že se měří tím, jak se chováme k vlastní zemi, jejím institucím a jeden k druhému.

Muži 28. října dokázali stát vybudovat. Naším úkolem je nedopustit, abychom jeho demokratické základy vlastní lhostejností, arogancí a touhou po moci oslabili. Protože svobodu nestačí jednou vybojovat. Svobodu je třeba každý den bránit.

Děkuji vám.

Foto: Pavla Homolková